Radonový index stavebního pozemku je stanoven na základě měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, stanovení plynopropustnosti zemin a dalších hodnocených kritérií.
Pro stanovení objemové aktivity radonu v půdním vzduch pořebujeme nejprve získat jeho vzorek. Ten se odebírá za pomocí odběrových bodů (příklad je uveden na obrázku vlevo). Odběrový bod je dutá ocelová tyč zarážená za pomoci ztraceného hrotu do hloubky 0,8m. V případě extrémě nízké plynopropustnosti lze odběrový prostor zvětšit povytažením tyče a to až do úrovně 0,5m pod povrchem terénu.
Po vyražení ztraceného hrotu se provede, za pomoci vhodného odběrného zařízení, odběr vzorku půdního vzduchu. Ten se následně převede do evakuované Lucasovy komory. Po časové prodlevě se Lucasova komora vloží do měniče přístroje, který po zadání efektivního objemu a délky prodlevy mezi plněním a měřením provede automaticky bez zásahu obsluhy vyhodnocení vzorku a stanoví jeho objemovou aktivitu.
Minimální počet měřících (odběrových) bodů na každé zkoumané ploše je 15 a to do 800 m2 měřené plochy.
Pokud je znám půdorys budoucí stavby (přístavby), jsou měřící (odběrná) místa rozmístěna rovnoměrně po celé ploše půdorysu budoucí stavby (přístavby).
Stanovení plynopropustnosti zemin (klasifikace nízká - střední - vysoká) je založeno na popisu zemin ve vertikálním profilu do hloubky min. 1m a je doplněno subjektivním hodnocením odporu sání při odběru vzorků půdního vzduchu z měřících (odběrových) bodů, včetně odhadu převažující klasifikace propustnosti. Vrtané sondy jsou umisťovány vždy do okolí potencionálně nízkých resp. vysokých odporů sání zjištěných při odběrech půdního vzduchu.
Vzorek je z vrtu odebírán v podobě porušeného jádra o průměru 100 mm a dokumentován v podobě vertikálního profilu, který je součástí samostatné přílohy posudku.
Kombinací výše uvedených postupů je stanoven radonový index stavebního pozemku a to v kategoriích nízký - střední - vysoký.
Tip: ponecháním šipky myši na červených symbolech zobrazíte jejich popis.